Jak oživit a rozhýbat své sny a žít život podle svých představ? Myslím, že základ leží v těchto dvou bodech:
“Cítím, tedy jsem.” Řekl Rolando Toro, autor systému Biodanza.
Jsme bytosti, které umí vnímat a cítit sebe a své potřeby. Můžeme naslouchat svému srdci a instinktu. Když se opravdu ztišíme a začneme vnímat naše pocity, budeme lépe vědět, co doopravdy v životě chceme a potřebujeme.
Dost často jsme ale umrtvení, protože v naší kultuře není prožívání pocitů přiliš ceněno.
Chováme se k sobě více jako k robotům a věcem než k cítícím bytostem. Myšlení je prioritizováno, ale co naše vnímání, co naše emoce? Tváříme se, že zvládáme život bez emocí, že je možné naučit se emoce kontrolovat, řídit, nebo dokonce potlačit. Umrtvujeme sami sebe, abychom obstáli požadavkům systému. Ovšem za jakou cenu?
Problém je, že mnohdy ani nevíme, jak moc umrtvení už jsme. Změna přichází v okamžiku, kdy poprvé znovu ucítíme. V hloubce svého srdce i duše, ve svém těle znovu ucítíme spojení se sebou a se svými sny. Bohužel toto je něco, co hlava nevymyslí, k tomu potřebujeme vlastní prožitek.
Právě jsme s celou rodinou na 2 měsíce na dovolené v Thajsku. Jak se tento sen stal skutečností? Na začátku byl pouze sen a touha.
Já i můj muž jsme oba velmi intenzivně cítili, jak moc bychom chtěli v zimě odjet na delší dobu někam do tepla. Bylo to vyslovené přání, ovšem před rokem touto dobou jsme byli plně zaměstaní přípravou na porod našeho druhého syna, že jsme vůbec netušili, zda se nám podaří si tento sen splnit. Semínko ale bylo zaseto.
Mohli jsme také ihned tento pocit zahnat a logicky si zdůvodnit, že to je nesmysl, budeme přece mít malé miminko, nemůže jet tak daleko.
V tuto chvíli je ale lepší zatím nepouštět ke slovu našeho vnitřního kritika, ale dát si prostor opravdu procítit, co si přejeme. Procítit to tak, jako by žádná omezení nebyla a vše bylo možné.
Základem pro to, abychom mohli v životě realizovat své sny, je tzv. pocitově-motorická integrace. Co to znamená? Jde o propojení našich pocitů a našeho konání. Tj. impuls k akci v životě vychází z našeho nitra. Neděláme věci jen tak automaticky a odděleně od našeho prožívání, ale naopak jsme bdělí a citliví k tomu, co nám říká naše tělo a srdce.
Mnohdy se totiž stává, že vnímáme a cítíme naše touhy a sny, ale už pro ně nedokážeme nic udělat. Ale řekněme si to na rovinu, usilovné přání většinou nestačí. Potřebujeme něco i vykonat nebo naopak přestat dělat. Potřebujeme zapojit pohyb. Rozhýbat sami sebe k akci, nebo se naopak zastavit.
V tanci je tato integraci velmi zřetelná. Zkušené oko rychle pozná, zda tanečník tuto integraci vtělenou má nebo nemá. Můžete si to sami vyzkoušet na některé z lekcí Biodanzy, kde tuto integraci cíleně prohlubujeme.
Možná milujete masáže. Cítíte, že byste si krásnou masáž rádi dopřávali např. každý týden. Ale jaká je realita? Jak často si ten hezký prožitek dovolíte a jak často naopak dáte prioritu něčemu méně důležitému?
S naším Thajskem to bylo podobně. Sen potřeboval plán, aby se mohl stát skutečností. Vydělat peníze nebo uspořit, něčeho se vzdát, zjistit informace, překonat překážky, mít odvahu a výdrž, zajistit bezpečí a komfort pro 2 malé děti. Stálo to někdy nemalé úsilí, ale nakonec se nám to povedlo. A vidím, že to jde cestovat takto daleko i s 10 měsíčním kojencem, jen je potřeba znát pár vychytávek 🙂
Pojďme se tedy nebát cítit a vnímat své pocity, a pak propojit naše srdce a ruce a své sny realizovat. A pokud hledáte impuls, jak začít mrkněte třeba SEM. Najdete tam spoustu praktických cvičení, které vám na vaší cestě pomohou.